Proč chci opustit Canon a přejít na Fujifilm?

Než jsem si pořídil první foto-výbavu, příliš jsem nepřemýšlel nad tím, o jakou značku půjde. Můj základní požadavek byl, aby zrcadlovka uměla pořizovat FullHD video - tedy abych měl solidní stroj na fotky ale video nebylo nepoužitelné. V roce 2015 nebylo ani moc z čeho vybírat a tak jsem logicky sáhl po Canonu, protože jejich 70D byla v recenzích často vyzdvihovaná především co se možností videa týče. Ostatně konkurence v podobné cenové nabídce nic moc nenabízela a vidina RAW videa s Magic Lantern mě neskutečně lákala. Byl to krok vedle? Ano i ne.

Proč tedy zvažuji přechod na Fujifilm, konkrétně na nový X-T20? Zdá se, že důvodů pro je víc, než proti.

S fotografiemi a práci s Canonem jsem víceméně spokojený. Většinu často měněného nastavení dokážu upravit dvěma pohyby. Autofocus je rychlý, občas zaostřuje za objekt ale to je otázka spíš nedostatečné praxe. Barevné podání mi vyhovuje, ačkoli fotím spíš do černobílé. V tomto se mi líbí možnost fotit na RAW v barvě s monochromatickým profilem a mít tak jako náhledové foto tuto bezbarvou variantu. Mám větší přehled o kompozici a intenzitě světel. Postprodukčně si však vždycky můžu rozmyslet, jestli zvolit barvu či odstíny šedé. Přesto, když se mi do rukou dostal náhodou Fujifilm X100T (našel jsem ho v lese, majitel už ho má zase zpět), byl jsem po několika testovacích fotografiích uchvácen dynamickým rozsahem čipu a krásnými rozptýlenými přechody ostrých světel. Toto můj Canon 70D neumí. Dokonce i barevné podání se mi zdálo o fous zajímavější. Do takové míry, že jsem si najedou dokázal představit v určitých situacích fotit prostě jen na JPG. To bych si s Canonem nikdy netroufl.

Další parametr, který mi u Fujifilmu všeobecně vyhovuje je velikost. Focení se zrcadlovkou je vždy otázka zvážení, jestli v daný moment stojí za to otevřít brašnu, vytáhnout foťák (ideálně se se správným objektivem na daný moment), zapnout brašnu, zapnout foťák a fotit. Nikdy bych zrcadlovku na rameni nenosil, protože se rychle přenosí a hrozí ťuknutí objektivu o kde jakou stěnu. Při cestování je tahání zrcadlovky s objektivy vždy přítěž. Na procházky nemám problém brašnu s výbavou vzít, ale na delší tůry je to docela problém. Často musím obětovat 1 ze 3 objektivů abych všechno narval do malé brašny a i tak jde o slušné těžítko, které do batohu stejně nedám. S kompaktními rozměry bezzrcadlovek souvisí ještě další dva faktory, důležité především pro reportážního fotografa. Nenápadnost a tichá závěrka. Nejčastěji fotím reportážní, nearanžované situace, kde je jakékoli upozornění nežádoucí. Často se mi stalo, že focená osoba znejistěla, když jsem objektiv zamířil. Upřímně, zrcadlovky s 24-70mm objektivem si těžko někde nevšimne. Taky s menším foťákem si víc troufnu na focení "od pasu" či jiných exotických poloh. Jednu výhodu však robustní technika má. Některé zákazníky jednodušeji přesvědčí o profesionalitě. Nechci rozebírat, do jaké míry to je pravda. Je jasné, že jde pouze i psychologický efekt. Stejně tak ne každý s Leicou či Fujifilmem musí být hned hipster.

Když jsem s vizuální tvorbou začínal, neměl jsem moc ponětí o tom, co to je gamma-log či moiré. Dnes vím, že jde o celkem klíčové parametry, co se video produkce týče. A ty zrovna 70D příliš zmáknuté nemá. Dynamický rozsah čipu není nijak extrémní, takže pořizovat video s nerovnoměrně nasvícenou scénou je prakticky nemožné - minimálně se základními barevnými profily Canonu, které jsou velmi kontrastní. Instalace Cinestyle profile sice částečně pomohla zanechat kresbu ve stínech, nicméně jde o profil, který byl vyvíjen několik let zpět a nebyl aktualizován na nové produkty a firmware. Proto je cenou za kresbu ve stínech nález vertikálních pruhů při celých hodnotách ISO (500,800,1000...). Původně jsem myslel, že jde o výrobní vadu, ale po kontrole v autorizovaném servisu AWH mi potvrdili, že o žádnou chybu nejde. Což jsem měl možnost zkusit a potvrdit si sám na jiné 70D. Až nedávno se objevil nový EOSHD c-log, který jsem hned koupil. Výrazně lépe nakládá se šumem stínů, ale práce v postprodukci stále není kdo ví jak užitečná, protože datový tok je stejný. Obraz je tedy výrazně komprimovaný a údaje ve videu prostě chybí. Často tak řeším dilema, jestli točit na plochý profil a pak se trápit s postprodukcí, nebo prostě nechat původní profil Canonu. Dodnes nevím, s čím jsem víc spokojený. RAW video není bohužel použitelné pro běžné natáčení, ačkoli výsledky z toho jsou naprosto úchvatné - to by ale bylo na další kapitolu. X-T20 nenabízí f-log, ale nabízí na FullHD mnohem větší detaily v kresbě, datový tok a filtr moiré. Je však potřeba řešit nějaký plochý profil při výrazně vyšším dynamickém rozsahu (+- 1,5 EV při ISO 200 podle tabulky zde) a velkou škálou filmových simulací Fujifilmu? Myslím, že snad ani ne. 4K beru jako zálohu při pořizování videa v bezvýchodných situacích, kdy je potřeba post-produkčně řezat kompozici, stabilizovat mikro záškuby atp. 4K video ještě nějaký rok standardem nebude.

Tak to vypadá, že mi v přechodu na novou značku nic nebrání? Skoro.

Kromě toho, že musím pro veškerou Canon výbavu najít kupce, tak je pár věcí, které nemám na Fujifilm X-T20 jak v praxi ověřit. Např. bych rád znal poměr výdrže baterie při elektronickém hledáčku a LCD. Taky by mě zajímalo, jak je na tom manuální ostření přes hledáček? Je focus peaking dostatečně použitelný? Není třeba možnost ostřicí bod na manuálu zvětšit v malém náhledovém okně? A co spolehlivost autofocusu při focení rychlých momentů (nemyslím sport, ale třeba svatba)? Ještě před pár měsíci bych tvrdil, že prohlížet komponovanou scénu přes optický hledáček nevynahradí žádná elektronika. Faktem je, že neustálé prohlížení ostrosti a přepalů přes LCD docela zdržuje. Předpokládám, že výkon bezzrcadlovek je dnes na takové úrovni, že nějaké zpoždění nebudu muset řešit, takže mít v el. hledáčku přesně to, co pak bude na fotografii je rozhodně obrovské plus. Zamrzí 2,5mm vstup pro externí mikrofon, který sice řeší redukce, ale je to další kus výbavy, který můžu zapomenout či ztratit. Bojím se taky nedostatečné světelnosti objektivu XF 18-55mm f/2.8-4, nicméně s ohledem na cenu si zatím nevystačím s jedním pevným, světelným sklem, proto bych volil pro začátek spíš tento univerzální setový objektiv, mimo jiné i kvůli stabilizaci důležitou pro video.

Mám momentálně možnost vybrat pro mé potřeby i něco jiného, než X-T20? V cenové relaci okolo 30 tisíc Kč se nabízí 3 možnosti, které jsem postupně vyloučil. Upgrade na Canon 80D by mi pomohl ve 2 ohledech - vyšším dynamickém rozsahu čipu a 60FPS u FullHD. Nicméně moiré zůstává, možnost RAW videa přes Magic Lantern zatím není a shrnuto podtrženo by to zase až tak významný posun za ty peníze nebyl. A upřímně směrování politiky Canonu mě s každým oznámením nového fotoaparátu odrazuje čím dál víc. Na trhu jsou jako zajetá značka, která se snad bojí nějaké inovace. Je mi jasné, že nemůžou narvat funkce do jejich DSLR z profi řady kamer C, protože by jim to narušilo marketing, ale konkurence si to dovolit naštěstí může. Mnoho video-tvůrců tak nedá dopustit na Panasonic Lumix DMC-GH4. Uznávám, že některé parametry dokážou zaujmout, ale 3/4 čip mě trošku děsí. A barevné podání Lumixů mě nikdy neuchvátilo. Posledním, největším rivalem je Sony a6300, který má papírově parametry ještě lepší než GH4. Co mě na Sony ale stále odrazuje, tak je opět barevné podání (snad nejhorší, jaké znám), podle těchto testů horší kresba u FullHD videa a schizofrenní menu systém. Představa, že veškeré nastavení musím řešit přes větvící se menu mě upřímně děsí. Možná to není pádný argument pro zahození této často vyzdvihované hračky, ale Fujifilm mě v tomto přesvědčil mnohem víc. Menu je přehledné, všechno podstatné jde nastavit mechanickými tlačítky a přesvědčivé barevné podání fotek si drží už od dob analogu. Oznámení jejich nové X-T20 za přiměřenou cenu mě prostě nakoplo.